Co teda vlastně jedí lidi, kteří si myslí, že o výživě vědí fakt hodně a ještě k tomu se tváří, že se snaží žít co nejvíc ekologicky? Jo, to je někdy záhada. O mé zálibě ve všech možných knížkách o výživě už kamarádi a známí vědí. O mé snaze o ekologii taky. A tak samozřejmě dostávám dotazy, co teda doma jíme. Navíc první syn byl jako malé dítě nejedlík a bojovali jsme se vším, hlavně se zeleninou. Tak se podívejte na typická jídla, která jíme v lednu.
1. VÍKENDOVÝ DEN
Pěstuji si přes rok svůj vlastní řapíkatý celer na kaštanové polévky, stejně tak pórek. Řapíkatý celer patřil dříve dle ESG k zelenině, která byla v obchodech nejvíc zatížena pesticidy, tak jsem si ho začala pěstovat sama. Bio řapíkatý celer je totiž v obchodech opravdu velmi drahý. V USA už se myslím podíl pesticidů v řapíkatém celeru snížil, ale v Evropě ještě nedávno problém představoval (zdroj 1). Celer i pórek si mrazím do skleněných IKEA misek. Už vím, že domácí mražení zeleniny se zas tolik nedoporučuje (dochází tam k nějaké změně struktury kvůli obsahu vody), a člověk má raději sáhnout po čerstvé zelenině. Jenže můj vlastní vypěstovaný celer mi jinak než v mrazáku nevydrží a tak ho prostě mrazím. Ušetřím, negeneruju jednorázové obaly, polévka je z něj velmi dobrá a vláknina tam je z něj taky. Nejspíš tam bude méně vitamínů, ale to risknu. Pórek vydrží na záhonu i v zimě, ten se dá sklízet čerstvý pořád.
Lískové ořechy pro polévku máme vlastní ze zahrady, bio, kvalitně sbírané a sušené, takže neriskujeme plísně. Louskáme je ze skořápek před oběděm, je to celkem pracné, proto je u nás kaštanová polévka spíš slavnostní víkendová (a další dny ji jíme už třeba bez ořechů).
Kaštany si často na podzim kupujeme v bio kvalitě a pak pečeme a loupáme sami, vyloupané je mrazíme do zásoby na tyhle polévky. Když se na podzim nezadaří, tak kupujeme kaštany vakuované loupané.
Kupujeme si zvěřinu od místního Školního lesního podniku a nebo přímo od myslivců (zvěř z lesů, ne chovnou z obor). Jde o kvalitní maso, které se jen musí déle připravovat a dobře ochutit. Navíc mne vždycky znepokojují všechny ty články o tom, jak je zvěř přemnožená a ničí lesní výsadby a tak mi přijde využívat ji jako zdroj masa jako poměrně ekologický nápad. Z kostí děláme domácí vývary na zeleninové polévky a mrazíme si je.
SNÍDANĚ: palačinky z bio vajec nebo vajec "Z louky" a bio ovesné mouky, náplň z bio tvarohu a biolády nebo marmelády. Jablka (máme od rodičů ze sadu). Malinové tibíky na pití (ze zamražených malin ze zahrady), káva s bio mlékem a matcha kolagen s mlékem pro mne a manžela. Doplňky stravy a vitaminy. Cena takové snídaně je kolem 120 Kč na porci, vitaminy přijdou na další cca 60 Kč na osobu, jo, je to drahá a pracná snídaně, proto ji děláme jen jednou týdně maximálně.
OBĚD: kaštanová polévka s lískovými ořechy (bio řapíkatý celer, bio pórek, bio ghíčko, kaštany, vývar, lehce pražené drcené lískové ořechy na posypání). Zvěřinová svíčková ze zeleninového základu s knedlíkem (bio pastinák, bio mrkev, bio celer, bio květák, naše cukrové hrášky ze zahrady, nějaké maso ze zvěřiny, co máme k dispozici). Kluci jako obvykle chtějí na dezert zmrzliny (bio Alnatura).
Cena za porci: 40 Kč polévka, 120 Kč hlavní jídlo, bio zmrzlina 50 Kč, celkem tedy 210 Kč na osobu.
VEČEŘE: bio žitný kváskový chléb, vajíčková pomazánka (bio vajíčka, cottage, hořčice, okurky), salát z nastrouhaných jablek a mrkví (jablka od rodičů ze sadu, bio karotky, bio mandarinky). 50 Kč na osobu.
1. VŠEDNÍ DEN
Houbám sbíraným v lese se vyhýbám kvůli riziku těžkých kovů. Ale hlíva toto riziko nemá, takže z ní vaříme polévku. Cukety poléku dobře zahustí a dají se dnes pravidelně sehnat v bio kvalitě i v zimě a za solidní cenu. Synové ale hlívu zatím nemají rádi, tak si tuhle polévku s manželem dopřáváme jen ve všední dny.
V zimě topíme v litinových kamnech dřevem a tak často děláme jídla, která se pečou v troubě právě v těchto kamnech. Ve zdroji tepla si rovnou vaříme, to je užitečné a vlastně ekologické... a tak jsou často různá pečená masa nebo tažíny apod. Snažíme se brát maso, když je v Rohlíku ve slevě a mrazíme si ho.
Na zahradě si pěstuju polníček, takže ho mám i v zimě pod sněhem pořád čerstvý. Jen dá práci ho umýt, takže si ho musím natrhat a nachystat dopředu do lednice večer a pak odebírat, abych ho stihla připravit ve všední den k obědu (to vymývání hlíny je tak na půl hodiny...).
Kedlubny mají synové rádi syrové k vajíčkové snídani. Bio je v tento měsíc neseženu, to je většinou marné. Tak volím variantu "raději nějaká zelenina, než žádná". I papriku v lednu bereme konvenční. Mandarinky kupujeme v bio kvalitě, když jsou (a sušíme si z nich kůru a mixujeme ji na "koření" na ochucování jídel).
SNÍDANĚ: míchaná vajíčka se šunkou, žitný kváskový bio chléb, kedluben. Cena takové snídaně je kolem 55 Kč na porci, vitaminy přijdou na další cca 60 Kč na osobu.
OBĚD: polévka z hlívy ústřičné (bio cukety, bio šalotka, hlíva, vývar). Pečené bio jehněčí koleno, batátovo-bramborová kaše (bio brambory, bio batáty, bio mléko), polníčkový salát s mandarinkami a olivovým olejem.
Cena za porci: 21 Kč polévka, 350 kč hlavní jídlo.
VEČEŘE: bio žitný kváskový chléb se sardinkami, polníčkový salát s mandarinkami, paprika. 70 Kč na osobu v případě normálních sardinek, 160 Kč v případě sardinek z udržitelného chovu v bio oliv. oleji.
2. VŠEDNÍ DEN
Kadeřávek nebo cavolo nero (což je speciální odrůda kadeřávku) mám na záhoně celou zimu, takže je to jedna z mála zelenin, kterou mám čerstvou i v zimě a zdarma ze zahrady. Dělám z něj mixovanou polévku, kterou rádi jedí i synové.
SNÍDANĚ: míchaná bio vajíčka, žitný kváskový bio chléb, kedluben. Cena takové snídaně je kolem 50 Kč na porci, vitaminy přijdou na další cca 60 Kč na osobu.
OBĚD: kadeřávková polévka s krutonkami ze starého chleba (kadeřávek ze zahrady, bio brambory, bio cibule, vývar, bio žitný kváskový chléb). Losos se zeleninovým salátem (bio mrkev, vodnice, okurek, kvašák, paprika, pickles a kimči).
Cena za porci: 30 Kč polévka,
VEČEŘE: kadeřávková polévka s vařeným vajíčkem. Cena za porci 60 Kč